
A kdo že vlastně jsem? Nuže...
Stojím před nelehkým úkolem. Mám představit sebe samu potencionálním čtenářům tohoto blogu. Tak tedy dobrá.
Mé jméno je Valérie a ve svém volném čase se nejvíce věnuji právě čtení knih. Prosím, takhle hned na začátek, neptejte se mne, jaký je můj oblíbený žánr. Nedokážu na to totiž odpovědět, jelikož jsem schopná přečíst úplně všechno. Od přeslazených romanťáren, literatury faktu až po dětské knížky. Zkrátka a dobře, čtu zrovna to, co mě v tu danou chvíli zaujme. Místo toho mi tedy radši pokládejte dotazy typu, co právě čtu, co jsem naposledy četla nebo jak by měla vypadat má vysněná knihovna.
Když zrovna nečtu, tak buď přemýšlím, kdy zase vpadnu do knihkupectví a nakoupím nové knižní přírůstky, anebo přerovnávám svou knihovnu. Ta musí totiž být perfektní a každá polička mít svůj řád. Vím, jsem chorobná perfekcionistka, ale prostě a jednoduše mně dělá radost koukat se na svou knihovnu a jen tak přemítat o životě. Ani byste nevěřili, jak uklidňující to má účinek.
Čas od času se snažím vyplodit něco kreativního, a tak zkouším psát básně, jež jsou ve většině případů melancholického rázu. Zatím nemám v plánu je tady publikovat, ale kdo ví, třeba i na to jednou dojde.
Mojí další závislostí hned po nakupování knížek několikrát do měsíce je pití kávy. Za den zvládnu vypít i čtyři šálky. Perfektní den si tak představuji s knížkou, pořádně silnou kávou a hrajícím gramofonem v pozadí.
A to je asi tak vše, co byste o mé maličkosti měli vědět. Mějte se, jak nejlíp dovedete, a zase někdy u nějakého dalšího příspěvku na viděnou.